V dnešní době už si snad vůbec nikdo nedokáže představit, že by žil bez finančního zajištění. Peníze potřebuje každý z nás, a pokud je nemá, nemyslí obvykle na nic jiného než na to, kde by je zase vzal. Kdo si je nezajistí, ten logicky nemůže ani utrácet, a kdo nemůže utrácet, sotva od ostatních lidí něco dostane. A dostane-li něco zadarmo, pak zřejmě jedině to, co už nikdo jiný, solventní, nechce.
A tak se my lidé snažíme najít způsob, jak se finančně zajistit. A když už se nám nepodaří sehnat dost vlastních peněz, nepohrdneme třeba ani těmi cizími, vypůjčenými. I půjčené peníze jsou peníze, jakkoliv jsou tyto přece jenom nedokonalé v tom ohledu, že je musíme jednou zase vrátit.
Jenže peníze se těžko nejen vydělávají, ale i vypůjčují. Finančních ústavů a dalších poskytovatelů půjček je u nás sice dost, ale dostat od nich půjčku může být i skutečné umění. Zejména pokud není žadatel o půjčku právě dokonalý, pokud nedokáže zcela jednoznačně prokázat, že bude schopný splácet. Když u někoho panují podobné pochybnosti, raději mu nikdo nepůjčí, protože by to byl určitý hazard.
Jenže lidé prostě půjčky potřebují. A tak musí hledat mezi nabídkami něco, u čeho by se dalo uspět. A někdy tak uspějí teprve u nebankovní hypotéky. Zatímco se po nich totiž u jiných půjček běžně požaduje prokázání žádoucích příjmů a neobejde se to ani bez nahlížení do registrů dlužníků, kde by žadatelé neměli mít žádné negativní záznamy, je nebankovní hypotéka v tomto ohledu docela jiná. U té se také ručí za vrácení peněz, ale v tomto případě nemovitostí. A když někdo nemovitý majetek má, dostane tu půjčku, i kdyby byl ve všech jiných ohledech příliš nedokonalý. Protože s takovou zárukou se nebankovní společnosti její peníze samozřejmě vrátí. Přinejhorším za cenu toho, že se dlužníkova nemovitost prodá a z výnosu se jeho dluh zaplatí.