Zajímáte se alespoň trošku o kulturu? Protože když člověk se zajímá o kulturu, tak má potom větší radost. Dozvěděla jsem se to, když jsem na internetu četla takové psychologické tipy a rady. Takže když člověk bude více kulturně založený, tak na tom bude opravdu lépe. Navíc, když člověk třeba stále jenom pracuje tak, aby neměl syndrom vyhoření, tak si zajde někam za zábavou. Jako například kulturní představení. Třeba kino nebo divadlo. Já sama mám opravdu moc ráda divadlo. Samozřejmě že také kino. S malým synem, kterému je teprve deset let tak moc rádi, chodíme do kina.
Já zase s kamarádkou a s partnerem v moc rádi chodíme do divadla. Stále jsem přemýšlela, jestli i syna nemám vzít do divadla. Jenomže když jsem zjistila, jak on chvíli neposedí, tak jsem si to rozmyslela. Podle mého názoru syn by asi v divadle nevydržel. Protože když jdeme se synem do kina, tak tam je vždycky nějaká pohádka. A to znamená, že když je v kině pohádka, že tam je také spoustu dětí. Takže vždycky každý pochopí, když děti budou zlobit. Když můj syn bude chodit ze sedačky a procházet se po kině. Tak jsem si řekla, že raději divadlo pro syna nebude.
Možná jedině, kdyby to bylo nějaké dětské představení. Také se mi líbí, že syn má ve škole také divadelní představení. Jsem za tohle ráda. Protože můj syn je opravdu hodně hyperaktivní. Alespoň takhle nám to řekl pan psycholog. Takže vždycky několikrát týdně musíme jít někam na nějaké cvičení a učení, aby se syn naučil, aby nebyl tak hyperaktivní. Jenomže podle mého názoru hyperaktivita nejde vůbec tak jednoduše vyléčit. Ale zase nechci, aby syn bral nějaké léky. Prý na to existují, ale nechci mu je dát. Raději s ním půjdu na hřiště, aby se tam vydováděl. Navíc syn má na hřišti už spoustu kamarádů. S kamarády si moc rád hraje. A tak ho o tohle nechci samozřejmě připravit.