Ačkoliv se sci-fi zdá jako něco moderního, není tomu tak. Vesmírem byli fascinováni již naši dávní předkové. A od chvíle, kdy jsme objevili první planety, začali uvažovat o tom, zda tam může být také život. Jak se technologie stále vylepšovaly, tato otázka se stávala stále palčivější. Dnes však naštěstí známe odpověď na to, jaké podmínky musí být pro vznik života splněny, a také zjistit, zda je některá z blízkých planet či jejich měsíců náhodou nesplňuje.
V první řadě je to samozřejmě přítomnost vody, a to čisté vody. Jistě, například na Neptunu či Saturnu ji najdeme, avšak ve formě tekutého čpavku, ve kterém samozřejmě vůbec nic přežít nemůže. Čistá voda je zkrátka základem pro život tak, jak jej chápeme. I proto bylo ostatně věnováno tolik času zjišťování, zda je na Marsu voda.
Ovšem ta samotná nestačí. Dalším důležitým komponentem je atmosféra, nebo alespoň něco podobného, co by potřebné živiny, jako například na naší planetě kyslík, udrželo před odvátím do vesmíru. A to je jedna z věcí, které Mars nesplňuje. Ideální jsou tedy tělesa, na kterých se najdou oceány, neboť zde se i na naší planetě zrodil život.
Další věcí, kterou je potřeba zmínit, je samozřejmě teplota. Ta může pocházet buď z vnějšího zdroje, tedy ze Slunce, nebo z průduchů do jádra daného tělesa. Ty ostatně najdeme i u nás v podobě sopouchů. U vzdálenějších těles jsou tedy podmořské sopky ideálním místem pro vznik života, neboť nejenže udržují dostatečně vysokou teplotu, ale zároveň z jádra vyvrhují prvky, které jsou zkrátka pro život nezbytné.
Z výše uvedeného je tedy jasné, že se naše možnosti najít život značně snižují. U nás jej splňují, pokud zatím víme, pouze dva měsíce, jeden Saturnův a jeden Jupiterův. K jednomu z nich, Europě, byla vyslána sonda, která má provést podrobnější průzkum. Výsledky však budeme samozřejmě znát až za několik let. Do té doby si musíme zkrátka počkat.