Bez Slunce by neexistoval na naší planetÄ› život. Toho si byly vÄ›domy již staré národy, které jej také z tohoto důvodu uctívaly. Jen málokoho vÅ¡ak až do moderní doby napadlo zamyslet se nad tím, zda pÅ™eci jen také nevydává nÄ›jaký zvuk, byÅ¥ tÅ™eba pod Äi nad prahem slyÅ¡itelnosti.

 

zatmění Slunce

 

Naštěstí v dnešní době již máme prostředky, jak odpovědět i na tuto otázku. A ta není tak jednoduchá, jak se zdá. Nesmíme zapomenout, že nejenže je mezi námi a naší hvězdou nepředstavitelně velká vzdálenost, také zvuk se ve vakuu nešíří – nemá jak. Proto byla otázka měření případných zvukových vln, které Slunce vydává, rozřešena až s pomocí moderních přístrojů.

 

Není žádným tajemstvím, že jsme k nÄ›mu poslali již pomÄ›rnÄ› mnoho sond. Ty pÅ™inesly velké množství dat, a jedním z nich bylo také zjiÅ¡tÄ›ní, že pokud by mezi námi a Sluncem byla atmosféra, pak by i na tu dálku vydávalo skuteÄnÄ› ohluÅ¡ující rámus.

 

západ Slunce

 

Když se nad tím zamyslíme, je to jen pochopitelné. Koneckonců se ve své podstatÄ› jedná o otevÅ™ený jaderný reaktor, a ty jsou pomÄ›rnÄ› hluÄné, jak vám potvrdí každý, kdo s nÄ›jakým pracoval. JistÄ›, radiaci samotnou slyÅ¡et nemůžeme, avÅ¡ak pÅ™emÄ›na atomů v takovém měřítku, o jaké v souvislosti se Sluncem mluvíme, rozhodnÄ› velmi hluÄná je.

 

Proto máme v podstatÄ› Å¡tÄ›stí, že ve vesmíru je vakuum. Kdyby zde totiž neexistovalo, nemohl by se u živoÄichů vyvinout sluch, alespoň tedy ne v takové podobÄ›, v jaké jej známe dnes. Velmi rychle by totiž doÅ¡lo k jeho poÅ¡kození.

 

I to je důvod, proÄ bychom nemÄ›li na Slunce hledÄ›t pouze v pozitivním svÄ›tle. Ano, zajiÅ¡Å¥uje nám svÄ›tlo a teplo potÅ™ebné k životu, zároveň nás vÅ¡ak bombarduje smrtící radiací, kterou odstiňuje z velké Äásti ozonová vrstva. A nyní zjiÅ¡Å¥ujeme, že by se k tomu mohl za urÄitých podmínek pÅ™idat i ohluÅ¡ující zvuk. A to není nÄ›co, co by chtÄ›l kdokoliv zažít. Proto buÄme rádi za vakuum vesmíru.